Vítejte v penzionu Jelení farma Ječmeniště!

Vítáme Vás v penzionu na Jelení farmě v Jihomoravském kraji na samém pomezí českorakouské hranice. Jelení farma se nachází ve známé viniční trati Ječmeniště, odkud pochází víno těch nejlepších kvalit. Těšíme se na Vaši osobní návštěvu.

9

Genius loci – historie Ječmeniště

Obec Ječmeniště vznikla v roce 1787 na pozemcích opuštěného dvora na panství zrušeného Louckého kláštera. Založilo ji 24 německých kolonistů ze Strachotic.

Zajímavé je pojmenování Ječmeniště, které vzniklo jako překlad německého Gerstenfeld (Gerste – něm. ječmen). Ves ovšem nedostala jméno podle této obilniny, ale podle inženýra jménem von Gersten, který v těchto místech po zrušení Louckého kláštera dělil pozemky.

Obec se od svého vzniku postupně rozrůstala a poslední záznam z roku 1930 hovoří o 57 domech a 273 obyvatelích. V obci byla škola, obchod, hostinec, celnice a kaple.

V roce 1945 byli místní Němci odsunuti a domy byly osídleny českými správci. V roce 1951 byla v souvislosti s ostrahou hranic republiky vesnice zrušena. Zůstala kaple, která sloužila jako sklad ovoce a chemikálií. Druhá zachovalá budova je sídlo oddělení pohraniční finanční stráže (od roku 1924), později velitelství roty pohraniční stráže Ječmeniště (do roku 1990) a v současnosti část Penzionu Jelení farma Ječmeniště.

Pro milovníky dobrého vína zůstává i nadále Ječmeniště pojmem. Ostatně tím pro ně bylo už za časů Františka V. Peřinky, který ve své kronice na toto téma píše: „Ječmeniště je pověstno znamenitým vínem, které se rodí v trati Lampelberku. V čas vinobraní sjíždějí se tam vinaři a obchodníci s vínem ve velikém počtu a platí víno dobře.“

Jelen evropský

Jelen evropský patří mezi největší zástupce své čeledi (jelenovití – Cervidae). Samci dorůstají 180 – 210 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 120 – 200 kg. Samice jsou oproti samcům značně menší, dorůstají 150 – 180 cm a dosahují hmotnosti mezi 75 – 100 kg.

Přes léto má jelení srst obvykle červenohnědou barvu, zimní srst je spíše šedohnědá. Mláďata jelena evropského se vyznačují skvrnitým zbarvením.

Nejtypičtějším znakem pro samce jsou parohy, které každý rok, obvykle na konci zimy, shazuje. Na jaře jelenům rostou nové parohy, které jsou porostlé sametově jemnou ochrannou vrstvou, nazývanou lýčí. Tato vrstva vyživuje rostoucí parohy a později ji jeleni vytloukají o stromy.

V době říje, od poloviny září do začátku října, jeleni troubí a zápasí mezi sebou.
Jelen evropský je býložravý přežvýkavec. Jelení zvěř se živí okusem travin, bylin, keřů a dřevin: jeleni se živí ostružiníkem, břečťanem nebo okusováním kůry mladých stromků.

Ve volné přírodě se jelen evropský dožívá průměrně 10 – 13 let, v zajetí se může dožít i více než 20 let.